Autor: Jakub Luptovec
Stačilo změnit první písmeno.
Pravý web Českého rozhlasu je irozhlas.cz — začíná malým i. Podvrh běžel na adrese lrozhlas[.]cz — začínal malým l. Na telefonu jsou si oba znaky nepříjemně podobné.
Jenže falešná doména byla pouze jedna část. Kolem ní vznikl falešný profil českého velvyslance, podvržený diplomatický dokument, upravené video, článek podstrčený do skutečného polského rádia a placená pozvánka na protest v Třinci.
Každá vrstva potvrzovala tu předchozí. A přesně proto tahle kampaň stojí za rozebrání.
Rychlá verze: Polsko neoznámilo zábor českého území. Reálný je rozdíl 368,44 hektaru z úpravy hranice v roce 1958, který zůstává diplomatickou otázkou. Podvrh z něj udělal 638,44 hektaru a plánovanou okupaci. Veřejně potvrzený původce kampaně zatím neexistuje.
Jedna lež si půjčila pět různých autorit
Obyčejný falešný článek by šel rychle vyvrátit. Tady ale nevznikl jeden padělek. Vznikl celý řetězec.
1. Falešný velvyslanec vyrobil autoritu člověka
Na Facebooku se objevil profil vydávající se za českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka. Nešlo o napadení jeho skutečného účtu. Byl to nový podvodný profil s jeho jménem a fotografií.
Profil 15. srpna zveřejnil padělaný dopis, podle kterého mělo Polsko požadovat české území. První verze dokumentu na konci míchala češtinu s polštinou. Když na chybu upozornili novináři, autoři podvrh upravili. Později přidali i falešné video velvyslance.
2. Klon iROZHLASu vyrobil autoritu média
Následoval web, který napodoboval vzhled iROZHLASu. Podvržená doména byla podle investigace Seznam Zpráv registrována začátkem srpna na smyšlené údaje.
Kopie nepůsobila jako prázdná kulisa. Odkazovala také na skutečné články Českého rozhlasu. Člověk mohl kliknout na běžnou zprávu, skončit na pravém webu a získat pocit, že všechno sedí.
Český rozhlas potvrdil, že falešný text nevytvořil. Podnikl technické kroky k odstranění stránky a zvažoval další právní postup.
3. Napadené rádio vyrobilo autoritu skutečné infrastruktury
Útočníci se nespokojili s kopií cizího webu. Dne 16. srpna někdo pronikl do redakčního systému polského Radia PiK a již publikovaný článek nahradil falešnou zprávou o plánovaném záboru části Česka.
Radio PiK útok veřejně potvrdilo. Podvrh tedy na chvíli neležel na napodobenině, ale na skutečném mediálním webu. To je podstatný rozdíl: správná adresa sama o sobě tentokrát nestačila, protože napadený byl účet uvnitř redakce.
4. Falešný místní vyrobil autoritu svědka
Profil „Adam Sikora“ předstíral vztah k Ropici. Sdílel fotografie údajně prodávaného domu, které Facebook označil jako vytvořené umělou inteligencí. Profilová fotografie také vykazovala znaky syntetického původu.
Tentýž účet začal propagovat protest „Těšínsko je české“, plánovaný na 29. srpna v Třinci. Pozvánka běžela jako placená reklama. Město přitom potvrdilo, že shromáždění nebylo ve stanovené lhůtě oznámeno, a odborový svaz KOVO se distancoval od použití svého loga.
5. Reklama a komentáře vyrobily autoritu davu
Placený dosah dostal podvrh mezi tisíce lidí. Pod příspěvky se objevily hádky v češtině i polštině. Pro člověka, který přišel až k hotové debatě, už příběh nevypadal jako zpráva z jednoho pochybného účtu. Vypadal jako spor, který právě řeší celé pohraničí.
Tohle je jedna z nejlevnějších součástí podobné operace. Není nutné přesvědčit každého. Stačí vyrobit dojem, že „už se o tom všude mluví“.
Nejlepší lež neobsahuje nulu pravdy
Číslo 368,44 hektaru není vymyšlené.
Při úpravě hranice v roce 1958 předalo Polsko Československu 1 205,90 hektaru a opačným směrem získalo 837,46 hektaru. Rozdíl 368,44 hektaru tak zůstal ve prospěch tehdejšího Československa. Jde o dlouho nevyřešenou otázku mezi oběma státy, nikoliv o nově vyhlášený územní konflikt. Polské ministerstvo zahraničí letos potvrdilo, že má být řešena dohodou.
Kampaň udělala tři chytré věci:
- vzala skutečné historické téma,
- změnila 368,44 na 638,44 hektaru,
- diplomatické jednání přepsala na hrozbu záboru.
Pak přišel další podvodný účet, tentokrát vydávající se za polského diplomata, a falešné číslo „opravil“ na pravých 368,44 hektaru. Vypadal tím jako fact-checker, přestože dál šířil vymyšlený příběh o zabrání českého území.
Polský institut NASK tenhle postup popsal jako obrácený fact-checking. Oprava jednoho detailu má dodat důvěryhodnost lži jako celku.
Proč hezký web a správný zámeček nic nedokazují
Vzhled webu lze okopírovat. Logo lze stáhnout. Fotografie i jméno novináře lze převzít z pravého článku. A HTTPS pouze šifruje spojení mezi tebou a navštívenou stránkou — nepotvrzuje, komu stránka patří.
U podvrhu rozhodovalo první písmeno:
- pravý web:
irozhlas.cz - falešný web:
lrozhlas[.]cz
Nejde o velké a malé písmeno. Jde o dva různé znaky: malé i a malé l.
Podvrženou adresu v článku záměrně píšu s hranatými závorkami, aby z ní nebyl aktivní odkaz. Chceš si podobné záměny natrénovat? Otevři si kontrolu URL.
Jak podobnou zprávu ověřit za 90 sekund
1. Otevři médium napřímo
Neklikej na adresu v příspěvku. Napiš známou adresu média ručně nebo ji otevři ze záložky a vyhledej titulek přímo na webu.
2. Přečti doménu znak po znaku
Ne logo. Ne barvy. Ne jméno redaktora. Doménu. Dávej pozor hlavně na i, l, rn a m, nulu a písmeno o, pomlčky a přidaná slova.
3. Ověř osobu přes její instituci
Účet diplomata, ministra nebo firmy hledej přes oficiální web dané instituce. Profilová fotografie a modrý odstín grafiky nejsou doklad identity.
4. Hledej nezávislé potvrzení
Územní požadavek mezi dvěma státy by nebyl exkluzivní zprávou jednoho webu a jednoho profilu. Musely by k němu existovat dohledatelné reakce vlád, ambasád a více nezávislých médií.
5. Sleduj, zda zdroje netvoří kruh
Falešný diplomat odkáže na falešné médium. Falešné médium cituje článek podstrčený na napadený web. Falešný „místní“ pak všechny tři zdroje sdílí. Pět odkazů ještě neznamená pět nezávislých potvrzení.
Pomůže i jednoduchá metodika SLURF: kdo zprávu posílá, kam vedou odkazy, jakou vyvolává urgenci, co po tobě chce a jakou emoci v tobě spouští.
Ruský rukopis není ruský podpis
Polští analytici z NASK uvedli, že způsob provedení odpovídá metodám známým z ruských operací. Současně ale výslovně řekli, že incident nebyl jednoznačně atribuován.
České bezpečnostní zdroje podle médií s ruskou stopou také pracují. Prezident Petr Pavel však 29. srpna řekl, že nemá informace, které by Rusko s kampaní spojovaly. Označil ji za cílenou provokaci. Případ projednávala i Bezpečnostní rada státu.
Takže přesně:
Ruská stopa je důvodné podezření. Veřejně potvrzený původce ale zatím neexistuje.
Tohle rozlišení není slovíčkaření. Kdybychom podezření vydávali za důkaz, dělali bychom přesně to, co kritizujeme u podvrhu.
Když podobnou kopii najdeš
- Nic na ní nevyplňuj. Nepřihlašuj se, nestahuj soubory a nepovoluj oznámení.
- Ulož důkazy. Udělej snímek obrazovky, poznamenej si čas a zkopíruj přesnou adresu. Při sdílení ji zneškodni třeba zápisem
podezrely-web[.]cz. - Nahlaš ji napodobované organizaci a platformě, na které se šíří. Podezřelý kybernetický incident může veřejnost poslat také přes formulář CSIRT.CZ.
- Pokud vznikla škoda nebo probíhá trestný čin, kontaktuj Policii ČR. Při bezprostředním ohrožení volej 158.
- Sdílej opravu, ne samotnou lež. Samotný screenshot podvrhu bez výrazného vysvětlení mu může vyrobit další dosah.
Co si z toho odnést
Tahle operace nebyla nebezpečná proto, že by jeden falešný web vypadal dokonale. Byla nebezpečná tím, že spojila několik nedokonalých podvrhů do jednoho příběhu.
Falešný diplomat dodal jméno. Podvržený dokument dodal razítko. Klon média dodal vzhled. Napadené rádio dodalo pravou adresu. Reklama a komentáře dodaly dav.
Logo je dekorace. Doména je identita. Adresu čti jako číslo účtu: znak po znaku.
Zdroje
- Český rozhlas: neznámí útočníci šířili dezinformace skrz falešný iROZHLAS
- Radio PiK: útočník vyměnil publikovaný článek za fake news
- CyberDefence24: rozbor falešných webů, profilů a dokumentu
- Polské ministerstvo zahraničí: oficiální odpověď k 368,44 hektaru
- Seznam Zprávy: investigace česko-polské dezinformační kampaně
- ČT24: aktuální vyjádření prezidenta a vlády
Související na webu:
- Kontrola URL — rozpitvej podezřelou adresu znak po znaku
- Metodika SLURF — pět otázek před kliknutím nebo sdílením
- ZERO — podívej se na manipulaci z pohledu útočníka
- Jak funguje manipulace — techniky, které útočníci používají na lidi
